Stát

Aktualizace:

Od 1. července 2022 došlo k některým úpravám, které proces přiznání nároku na příspěvek o něco zjednodušily. Hlavní změnou je výrazné zjednodušení online žádosti pro žadatele, kteří disponují Identitou občana (např. eObčanka, Mobilní klíč eGovernmentu nebo bankovní identita) nebo mají datovou schránku. Pro ostatní je však žádost stále poměrně komplikovaná, i když se některá pravidla zjednodušila. Jde např. o dokládání dokumentů jen jednou za půl roku, možnost doložení kopií, není nutné rozepisovat náklady na služby, příspěvek se přiznává na dobu neurčitou, stačí pouze aktualizovat přehled příjmů a výdajů.

Aktuálně je přístup k příspěvku na bydlení zatížen velmi složitou byrokracií. K žádosti je třeba přiložit až 14 různých příloh a vlastní vyplnění není vůbec snadné. Řada lidí to bez pomoci sama nezvládne. Údaje se zbytečně opakují a některé si stát může zjistit vlastními způsoby. Některé přílohy je navíc spolu s žádostí třeba dokládat každé čtvrtletí k čemuž není žádný důvod, pokud za tuto dobu nedošlo k žádné změně. Měly by se tedy nahlašovat pouze podstatné změny skutečností. Je třeba také zrychlit samotné schvalování žádosti nebo nastavit automatické schvalování s kontrolou ex-post. Vhodná by byla i možnost vyplnění a podání žádosti na pobočkách bank či dodavatelů energií.

Aktualizace:

Od 1. dubna 2022 došlo ke zvýšení životního minima o 10 % a následně od 1. července došlo k dalšímu navýšení o 8,8 %.

Životní minimum se valorizovalo za posledních 15 let jen 3x a zaostává tak daleko za mírou inflace, a to zejména inflace mandatorních výdajů domácností (tedy bydlení, potraviny, léky). V souvislosti s aktuálním rychlým růstem inflace v reakci mj. na vysoké ceny energií je třeba skutečný nárůst reflektovat právě v životním a existenčním minimu a u normativů na bydlení. Oba parametry determinují výši dávek státní sociální podpory, ale současně mají vliv i na výši nezabavitelné částky pro lidi v exekuci a insolvenci.

Aktualizace:

září vláda rozhodla o zavedení cenového stropu ve výši 6,05 Kč za kWh silové elektřiny a 3,025 Kč za kWh odebraného plynu včetně DPH. K tomu se bude ještě připočítávat regulovaná část dané energie včetně poplatků za distribuci apod. Jedná se tak o plošné opatření pro všechny domácnosti, nikoli o cílenou pomoc jen na zranitelné skupiny.

Je zřejmé, že vysoké ceny energií dopadají nejvíce na nejzranitelnější nízkopříjmové skupiny. Na ty je třeba se zaměřit v rámci cílených, nikoli plošných opatření. Je třeba tyto skupiny správně definovat, ale podporu současně vhodně zastropovat.

Pravidelná kontrola a hlavně finanční vyjádření aktuální spotřeby může mít poměrně velký vliv na omezení spotřeby a předcházení nedoplatkům na konci zúčtovacího období. Z výzkumu PAQ Research pro naši organizaci vyplývá, že 60 % domácností by s chytrými měřáky, které zobrazí aktuální spotřebu v korunách, dokázalo svou spotřebu lépe regulovat a tak ušetřit.

Aktualizace:

8. června rozhodl Nejvyšší soud o tom, že zvýšení normativů na bydlení se vztahuje i na výpočet nezabavitelné částky v exekuci a insolvenci. Ta se tak v souladu s názorem ministerstva spravedlnosti navyšuje zpětně od ledna 2022 v návaznosti na mimořádný růst normativů na bydlení. Končí tak několikaměsíční nejistota zejména zaměstnavatelů, kolik mají lidem v exekuci a insolvenci srážet.

V lednu 2022 se zvedly normativy na bydlení, které jsou jednou ze dvou složek výpočtu nezabavitelné částky v exekuci a insolvenci. Bohužel se to nepodařilo legislativně ukotvit správně a tak existují výklady některých soudů a hlavně ČSSZ, které nereflektují vyšší normativy na bydlení a stráží se tak lidem vyšší částky, než by se podle stanoviska ministerstva spravedlnosti měly. Je tedy zapotřebí opravit zákon tak, aby se všem lidem v celé ČR sráželo podle stejných pravidel. Tento stav je zcela bezprecedentní.

Aktualizace:

Na základě dohody vládní koalice probíhá momentálně příprava paragrafového znění novely insolvenčního zákona a v říjnu by se měla novela posunout do meziresortního připomínkového řízení. Novela obsahuje například zkrácení doby oddlužení z 5 na 3 roky pro podnikatele i spotřebitele.

ČR je povinna přijmout transpozici Evropské směrnice (stejně jako všechny státy EU), která mj. zkracuje dobu oddlužení na 3 roky pro podnikatele a stejnou úpravu doporučuje i pro spotřebitele. Termín implementace vypršel v červenci 2021. ČR má vyjednaný prodloužený termín do července 2022, kdy již nyní je jasné, že se to nestihne, neboť teprve probíhají přípravy a ještě nezačal samotný legislativní proces. V současné situaci, kdy je zřejmé, že nelze účinně pomoci všem a řada lidí se propadne do exekucí a později insolvencí, je více než kdy jindy potřeba urychleně novelu insolvenčního zákona přijmout. Již dnes je v neřešitelných exekucích přes 500 tisíc lidí a procesem oddlužení prochází jen 113 tisíc. Každoročně vstoupí do oddlužení jen 20 tisíc lidí.

Dlouhá léta se u nás diskutuje potřeba zavedení pravidla 1 dlužník = 1 exekutor. Jeho přijetí by výrazně snížilo náklady exekučního vymáhání, snížilo negativní dopady na zaměstnavatele a trh práce a výrazně pomohlo dlužníkům řešit své exekuce.

Vedle toho je potřeba, aby exekutora určoval nezávislý soud. Tím by se odstranil netransparentní a neefektivní exekuční trh, kdy exekutoři o nové dlužníky soutěží.

Komunitní energetika by se měla stát součástí řešení transformace energetiky. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle zveřejněné studie UKEN přes 4 GW, což je pro srovnání téměř dvakrát více, než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku.

Komunitní energetika potřebuje nyní nastavení jasných pravidel zejména v rámci novely energetického zákona, dále dobře zacílené dotační programy, spravedlivé nastavení ceny pro lokální výrobu a spotřebu elektřiny a její propojení se spotřebou. Více informací na stránkách Unie komunitní energetiky.